Nejbližší výlet

Výlet č. 17                             Křivoklátsko                                   24. – 28. září 2022

Mapa: KČT 33 – Křivoklátsko a Rakovnicko
            KČT 34 – Brdy a Rokycansko                  

24. září, sobota
Odjezd:         
Karviná, AN Fryštát       5:15
Petřvald, Střed      5:30
Havířov, žel. stanice      5:40
Ostrava                             5:50

Přejezd autobusem do Roztok u Křivoklátu, cesta po D1 směr Praha

Plánovaná zastávka Zruč nad Sázavou, sjezd z D1 km 56, parkování autobusu na Náměstí MUDr. Svobody, předpokládaný příjezd 9:45 (345 km)
Program zastávky ve Zruči:

  • Prohlídka zámku, zámeckých expozic, zámeckého parku
    • Velký zámecký okruh       60 minut        vstupné 140 Kč, senioři 100 Kč
    • Malý zámecký okruh         30 minut        vstupné 70 Kč, senioři 50 Kč
  • Vodácké muzeum                          30 minut        vstupné 70 Kč, senioři 50 Kč
  • Kolowratská věž                             30 minut        vstupné 70 Kč, senioři 50 Kč
  • Procházka k rozhledně Babka a zpět      4 km               1:15 hodiny

Předpokládaný odjezd ze Zruče v 14 hodin směr Roztoky, cesta po D1 / D0 / D5, sjezd km  28 Zdice à 236 Roztoky, příjezd před 16. hodinou.
Parkování autobusu na ploše pod hotelem

Případný nákup potravin – obchůdek proti hotelu, COOP na kopci v městečku

Ubytování: Hotel Roztoky, Roztoky u Křivoklátu (50°1’42.628″N, 13°51’59.538″E)

Snídaně od 7:30, večeře od 19:00 hod

25. září, neděle:

Žebrák, Točník – Roztoky
Ráno – přejezd autobusem na parkoviště pod hradem Točník  (22 km, cca 0,5 hod).
Po hradní cestě (značeno šipkami) necelý kilometr k hradu Točník, před vstupem do hradu hradní jezírko a medvědárium


Vstup na hrad od 10:00 hod, vstupné dospělí 150, senioři nad 65 let 120 Kč, prohlídka bez průvodce, doba prohlídky cca 0,5 hod. U druhé brány za purkrabským palácem občerstvení (pokud bude v září otevřeno)
Druhá možnost z parkoviště přejít k hradu Žebrák, po prohlídce Žebráku pokračovat po červené značce k Točníku. Vstupné na Žebrák dospělí 100, senioři 80 Kč. Možnost koupě kombinované vstupenky na oba hrady, ale cenová úspora není.
Předpokládám pobyt autobusu pod Točníkem cca 2 hodiny – možnost prohlídky (obou) hradů a pokračování autobusem na krátkou trasu, nebo až do Roztok.

Pěší trasy:

  • Točník – Hředle – Leontýnský zámek – Roztoky (21,5 km)
    Z obce Točník, rozcestí Pod hradem Č chodníkem do svahu podél hradní zříceniny k rozcestníku „Točník-hrad“ (0,5 km). Zde se přidají ti, kdo si prohlédnou zříceninu hradu Točník.
    Dále po červené značce do obce Hředle (3,5 km) k rozcestí Uhlířka (10 km) pod vrchem Velíz, k zajímavému areálu dvoru Karlov a k rozcestí u zámku Leontýn (16 km). Zde odbočíme doleva po zelené značce k rozcestí Dlouhý hřeben (17,5 km). Odtud pokračujme rovně po červené značce do Roztok (21,5 km)
  • Točník – Kublov – Leontýnský zámek – Roztoky (20,5 km)
    Variantní trasa z rozcestí pod hradem po žluté značce po silnici průrvou v skalním hřebeni do Březové a Údolím ticha do Kublova. V Kublově žlutá značka odbočí doprava na vrch Velíz. Pod vrcholem pozůstatky probošství. Z Velízu žlutá značka sestoupí na rozcestí Uhlířka, kde se napojíme na základní trasu.
  • Kublov – Leontýnský zámek – Roztoky (13,5 km)
    Kdo nechce po prohlídce Točníku a Žebráku absolvovat celou pěší trasu, může přejet autobusem do Kublova (výstupní místo bus. zastávka Kublov, Slovanka) a odtud pokračovat 13,5 km směr Velíz, Leontýn a Roztoky
  • Roztoky – Velká Buková – Roztoky
    Další možností je pokračovat autobusem až k hotelu a udělat si vycházku k rozhledně Velká Buková. Od hotelu přejdeme most přes Berounku, za mostem odbočíme doleva po silnici. Po 100 metrech odbočuje před mostkem přes potok doprava do úžlabiny hlinitý chodník. Po asi 400m chodník vyústí na asfaltovou cestu, po které pokračujeme rovně do obce Velká Buková. V obci dojdeme k červené značce, po ní se dáme doleva k rozhledně. Návrat stejnou trasou.

26. září, pondělí:

Skryje – Roztoky

Přejezd autobusem na bus- zastávku Skryje, U Ručiček (19 km, 25 minut), první místo výstupu. Poté autobus pokračuje do Skryjí na parkoviště (3,5 km, 5 minut), kde může případně čekat na zájemce o prohlídku Skryjí a Památníku J. Barranda, poté se vrací do Roztok k hotelu.

Pěší trasy:

Od zastávky U Ručiček doleva po silnici – cyklotrasa 0016 k hájovně Slap. Odtud doprava po modré TZ podél Zbirožského potoka ke Skryjským jezírkům. U jezírek mírně exponovaný sestup po skalním stupni dolů. Od jezírek trasa pokračuje do Skryjí (6 km). Ve Skryjích restaurace Trilobit, otevřená od 10 hodin, Památník Joachima Barranda (?)

Ze Skryjí sestoupíme dolů k Berounce, ke Skryjskému mostu – buď po modré, nebo po červené značce – obě tvoří NS Po stopách trilobita.

Od mostu pro zájemce možnost „odskoku“ ke zřícenině hradu Týřov po žluté značce asi 1,6 km. Od zříceniny je třeba se vrátit zpět k mostu.

Od skryjského mostu pokračuje trasa po červené TZ po proudu podél Berounky. Přes řeku je vidět zříceninu Týřova a o kus dál rozsáhlé Týřovické skály. Za Týřovickými skalami značka pokračuje po silnici k rozcestí U Kouřimecké rybárny. Odtut značka vystoupá doleva do svahu k hájovně Křiniště a dále do Nezabudic. Za Nezabudicemi značka sestoupí zpátky k řece, vede kousek po silnici. Asi po půl kilometru opět vystoupá doleva do svahu, přes vyhlídkové místo k silnici do Velké Bukové. Po silnici značka sestoupí dolů k řece a po dél řeky pokračuje až do Roztok k mostu, za mostem na opačném břehu řeky je hotel.

Délky tras:

Ručičky – Skryje – Nezabudice – Roztoky        20 km             (6:20)

Skryje – Nezabudice – Roztoky                           14,5 km          (4:40)

Odskok Skryje – Týřov – Skryje                          3,5 km                        (1:15)

27. září, úterý:

Lány – Zbečno – Křivoklát – Roztoky

Přejezd autobusem do Lán 18 km, 20 min, parkování autobusu u obecního úřadu (Masarykovo náměstí)

V obci možnost návštěvy:

Muzeum T. G. Masaryka   otevřeno od 9:00 hod, vstupné 60 Kč, senioři 30 Kč
Pamětní síň Alice Masarykové a ČČK (v září So, Ne, svátky 10-16)
Hrobka T. G. Masaryka na lánském hřbitově
Zámek v Lánech a Lánská obora nejsou přístupné (letní sídlo prezidenta ČR)

Předpokládaný pobyt autobusu v Lánech cca 2 hodiny, přejezd do Zbečna (krátká trasa) a do Roztok

Pěší trasy:

Lány – Lánská obora – Zbečno – Křivoklát – Roztoky            22,5 km          6:40 hod
V Lánech z Masarykova náměstí po červené TZ replikou Oborní brány, poté TZ opouští silnici. Stále po červené značce přes Pánovu louku a Ploskovskou myslivnu k rozcestí u hájovny Kaly. Odtud dvě varianty trasy – dále po červené ke Klíčovu a Písky ke kapličce sv. Eustacha a hradu Křivoklát, odtud k hotelu po žluté značce kolem památníku knížete Egona II. Fürstenberka a přes vyhlídku Paraplíčko (22,7 km, 6:45). Druhá varianta vede od hájovny Kaly po žluté značce do Zbečna, zde možnost prohlídky Hamousova statku (roubený statek z 16. století, expozice Narodního památkového ústavu).  Ze Zbečna dále po zelené značce do Písků, odtud pokračování po červené shodně s první variantou (22,4 km, 6:40)

Lánská obora – Zbečno – Křivoklát – Roztoky 14,2 km          4:15 hod
Kratší varianta lánské trasy. Na zpáteční cestě autobusu z Lán do Zbečna výstup u rozcestníku „Lánská obora“ a odtud shodně se základní trasou, buď přes Klíčov, nebo přes Zbečno do Roztok

Zbečno – Písky – Křivoklát – Roztoky               8,3 km                        2:40 hod
Krátká varianta. Po prohlídce Lán přejezd autobusem do Zbečna, prohlídka Hamousova statku a po zelené / červené / žluté TZ do Roztok 

28. září středa

Křivoklát

Po snídani naložení zavazadel do autobusu, přejezd na parkoviště u hradu, prohlídka hradu a přejezd autobusem domů

Hrad nabízí následující prohlídkové okruhy:
Hradní paláce – základní okruh, 80 min, 240,-  (max 40 osob)
Gotické paláce – nejstarší jádro hradu, 60 min, 210,-  (max 40 osob)
Celým hradem – gotické + hradní paláce včetně hradeb a věže, 100 min, 290,- (max 30 osob)
Hradby + věž – bez průvodce, 20 min, 130 Kč

Zajímavá místa:
CHKO Křivoklátsko: byla vyhlášena v roce 1978 na rozloze 628 km² za účelem ochrany původního krajinného vzhledu včetně mimořádně cenných přírodních lokalit. Středem CHKO vede kaňonovité údolí řeky Berounky, odvodňující většinu území. Nejvyšším vrcholem je Těchovín (616 m n. m.) a nejnižším bodem Berounka při výtoku v Hýskově (217 m n. m.). Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO, později i ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000. Již několik let se připravuje přechod na vyšší stupeň ochrany vytvořením Národního parku z přírodně nejcennější části.

Křivoklát: jeden z nejstarších a nejvýznamnějších královských hradů, založený zřejmě kolem roku 1230 za vlády krále Přemysla Otakara I jako lovecký hrad. Byl výrazně přestavěn za Václava IV a velkoryse dobudován za Vladislava Jagelonského. Za husitských válek zde byly uloženy korunovační klenoty, poté se stal obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. Hrad několikrát vyhořel, poslední velký požár byl v roce 1826. Po roce 1880 prošel hrad výraznou puristickou rekonstrukcí. V roce 1926 jej tehdejší majitelé Fürstenbergové prodali československému státu.

 Křivoklát: městys, nejstarší zmínka o osídlení tohoto místa pochází z roku 1110.  Na místě hradu stálo přemyslovské hradiště. Ves v podhradí vznikla na přelomu 14. a 15. století pod jménem Budy. Nad hradem vznikl v 16. století dvůr a ves Čamrdoves, 1818 přejmenovaná na Amalín. Sloučením těchto vsí vzniklo 1896 městečko Křivoklát

Žebrák: zřejmě nejstarší šlechtický hrad se dvěma okrouhlými věžemi. Byl založen ve 2. polovině 13. století pány Zajíci z nedalekého brdského hradu Valdeka jako strážní hrad. Roku 1336 hrad získal král Jan Lucemburský a od té doby se Žebrák stal významnou panovnickou rezidencí. Oblíbil si jej zejména Václav IV., který nechal původně nevelký hrad přestavět na luxusní sídlo. Po založení sousedního hradu Točník na konci čtrnáctého století se začal význam Žebráku snižovat. Během husitských válek byl hrad dvakrát neúspěšně obléhán. V roce 1532 hrad vyhořel a změnil se ve zříceninu. Poslední zkázu hradu způsobil Volf Krajíř z Krajku při hledání údajného pokladu. Dnes slouží hradní věž jako rozhledna.

Točník: spolu se starším hradem Žebrákem tvoří nejlépe dochované české souhradí, je dokladem vyspělého stavitelského umění hutě Václava IV. Byl vystavěn v letech 1398-1401 po požáru nedalekého Žebráka a sloužil jako královská rezidence. Do poloviny 16. století byl hrad ve vlastnictví českých králů, v letech 1567 až 94 jej vlastnili Lobkovicové a poté až do roku 1865 byl ve vlastnictví královské komory. Za třicetileté války se v té době již nepoužívaný hrad stal útočištěm okolního obyvatelstva. Poté již hrad nezadržitelně chátral. V roce 1923 Točník i Žebrák koupil Klub československých turistů, od roku 1945 byl v majetku Československé obce sokolské a od roku 1953 je v rukou státu

 Skryje: obec, první písemná zmínka z roku 1229. Při přípravě výstavby Buštěhradské dráhy zde působil Joachim Barrande, který v okolí obce nalezl množství zkamenělin, zejména trilobitů.

Skryjská jezírka: dvě malá jezírka na Zbirožském potoce, vzdálená od sebe jen několik metrů. Horní leží těsně pod Skryjským vodopádem. Vznikla zahrazením skalní soutěsky.

Týřov: zřícenina hradu kastelového typu z první poloviny 13. století na ostrožně nad soutokem Úpořského potoka a řeky Berounky.  První zmínka o hradu pochází z roku 1249, kdy zde byl pro vzpouru proti svému otci vězněn budoucí král Přemysl Otakar II. Za husitských válek byl v rukou příznivců císaře Zikmunda, vzhledem k výjimečnému obrannému systému se jej události té doby nedotkly. Za Jiřího z Poděbrad byl hrad dán do zástavy, v roce 1575 se již uvádí jako pustý. Do dnešní doby se dochovaly pozůstatky válcové a čtyřhranné věže, brány a terénní fragmenty opevnění hradu.

 Lány: obec s tvrzí, doložená roku 1392. Tvrz v 2. polovině 17. století přestavěna na renesanční lovecký zámek, zbarokizovaný 1733. Další přestavby v 1. polovině 19. a na počátku 20. století. V roce 1921 zakoupen československým státem jako letní sídlo prezidentů.  Lánský zámek si velmi oblíbil první prezident československé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk. Po abdikaci na úřad prezidenta v roce 1935 mu bylo umožněno přestěhovat se do Lán natrvalo. Nakonec zvolil Lány jako místo posledního odpočinku pro sebe i svou rodinu.

 Zbečno: první zmínka o obci z roku 1003. V roce 1100 zde byl spáchán atentát na českého knížete Břetislava II.  Obec má 568 obyvatel. Barokní kostel sv. Martina s let 1691-1717, Hamousův statek č.p.22

Hamousův statek: roubený špýcharový dům značného stáří s hospodářskými objekty, jedna z nejvýznamnějších lidových staveb v ČR.  Nejstarší části pocházejí z druhé poloviny 16. století, nejmladší z druhé poloviny století 18. Před rokem 1763 zde byla provozována krčma, po roce 1817 zde Dominik Hamous vykonával funkci rychtáře. Objekt byl obýván do roku 1992, pak byl odkoupen památkovým ústavem a od roku 1995 je zpřístupněn.

Dvůr Karlov: Zemědělský dvůr, založen Karlem Egonem I. z Füstenbergu v roce 1779 na kruhovém půdorysu. Stavebně i architektonicky patří mezi nejpozoruhodnější stavby svého druhu v Čechách. Dvůr není veřejnosti přístupný.

Zámek Leontýn: Klasicistní zámeček, vystavěný v roce 1820 Karlem Egonem z Füsternbergu pod názvem Obora. V letech 1865-66 jej nechal Max Füsternberk přestavět pro svou ženu Leontýnu. 1894 znovu přestavěn v duchu anglické novogotiky. V zámku je umístěn Ústav sociální péče pro mládež, není veřejnosti přístupný.

Velíz: Vrch nad vesnicí Kublov. První kapli na Velízi nechal vystavět Přemyslovský kníže Jaromír roku 1003. V roce 1037 daroval kníže Břetislav I. Velíz Řádu sv. Benedikta, který zde zřídil poustevnu a počátkem 14. století vybudoval proboštství. To zaniklo při husitském tažení na Točník a Žebrák v roce 1425. Dnes z něj spatříme již jen zbytky obvodových zdí, jejichž část je zdí hřbitovní.

 Velká Buková:  Obec v okrese Rakovník. V západní části obce stojí rozhledna, postavená v letech 2008 – 2009, vysoká 14,2 m. (vyhlídková plošina je ve výšce 13,5 m, vede na ni celkem 74 schodů) Má trojúhelníkový půdorys, nad kamennou základnou, ve které je umístěna prodejnasuvenýrů, toalety a úschovna kol, pokračuje dřevěná konstrukce vlastní věže z modřínévého dřeva. Zajímavým prvkem je schodiště vedené střídavě po vnější a vnitřní obvodové stěně. Rozhledna nabízí malebný výhled do okolní krajiny Křivoklátské vrchoviny, údolí řeky Berounky a při dobré viditelnosti uvidíte Brdy a Krušné hory.

Turistické známky:

0167 – Rychta Zbečno                IC Křivoklát, Hamousův statek
0209 – Křivoklát                         hrad, IC Křivoklát
0225 – Žebrák a Točník             pokladny hradů
0415 – Zbiroh                               zámek, IC Zbiroh
0767 – Skryje                                muzeum J. Barranda, Penzion Trilobit, IC Křivoklát
0964 – Lány                                  zámek Lány, Muzeum T.G.Masaryka
1179 – Nezabudice                       pamětní síň J.Fraňka, host. U Rozvědčíka, IC Křivoklát
1269 – Kublov                               IC Křivoklát
1442 – Týřov                                 muzeum J. Barranda, Penzion Trilobit Skryje
1821 – expozice požární ochrany Zbiroh     IC Zbiroh
2106 – Pamětní síň a přívoz Oty Pavla, Luh pod Brandovem     pamětní síň, IC Křivoklát
2152 – Lánská obora                              Ukázková obůrka Lánská obory, IC Křivoklát
2302 – Zbiroh – město J. V. Sládka   IC Zbiroh, Muzeum J. V. Sládka Zbiroh