13.-19.7.2014 Českosaské Švýcarsko

Naše letošní týdenní společná dovolená nás zavedla s cestovní kanceláří A-Z Tour do oblasti Českosaského Švýcarska, kde jsme navštívili a poznali mnohá krásná místa (ovšem zdaleka na všechna, ale aspoň máme důvod se sem jednou vrátit…).

13.7.2014

Tento úvodní den byl věnován přesunu autobusem na místo našeho ubytování v Děčíně. Ovšem cestou jsme se zastavili na několika zajímavých lokalitách. Prvním takovým místem byl malebný zámek Sychrov, kde se mnozí naobědvali a zároveň si stihli projít i zdejší malebnou zámeckou zahradu, respektive alespoň její část. Odtud jsme se přesunuli na další zastávkou, kterou byla Panská skála nedaleko Kamenického Šenova. Jedná se o nejlepší ukázku sloupcové odlučnosti čediče minimálně v rámci ČR, navíc je snadno dostupná. Tomu odpovídala i návštěvnost této lokality. Po její prohlídce následovala prohlídka nepříliš vzdáleného sklářského muzea v Kamenickém Šenově, odkud již následoval jen krátký přesun do Děčína, kde jsme byli ubytováni v hotelu Faust.

14.7.2014 Tisá – Tiské stěny – Děčínský Sněžník – Děčín

První „turistický“ den byla na programu návštěva nejzápadnější části české části Labských pískovců. Autobus nás zavezl do obce Tisá, odkud jsme se vydali ke vstupu do skalního města Tiských stěn. Zde jsme si nejprve prošli romantičtější, divočejší, ale menší malé Tiské stěny a poté i větší Velké Tiské stěny. Odtud se ti méně zdatní vydali zpět k autobusu do obce Tisá, který je převezl do nedaleké obce Sněžník. Tam došli pěšky i ti zdatnější rovnou od východního konce Velkých Tiských stěn. Ať už po červené značce vedoucí přes Ostrovské skály nebo po značené cyklostezce, případně po neznačeném hřebenu s velmi vzdušnými výhledy…

Ze Sněžníku se pak všichni vydali na výstup na nejvyšší vrchol Děčínského vrchoviny a celé CHKO Labské pískovce – Děčínský Sněžník. Na vrcholu si někteří vypůjčili klíče od rozhledny a vyšli si na její vrchol, odkud se pokochali výhledy do okolní krajiny, někteří si vyzkoušeli na vlastní kůži „rychlost“ obsluhy ve zdejší restauraci. Z vrcholu se ti nejméně zdatní vydali zpět k autobusu do Sněžníku, ti zdatnější pak různými cestami i způsoby dopravy dostali až do Děčína (čistě pěšky, pěšky + vlakem, na koloběžce). Počasí během dne vcelku vyšlo, jen asi dvakrát krátce zapršelo…

15.7.2014  Königstein, Bastei

Tento den byl tzv. kulturně-turistický a zavedl nás poprvé do německé části hor. Cestou nás nejprve zdrželi přepečliví němečtí celníci, nakonec jsme však zdárně dojeli až pod pevnost Königstein. K ní jsme se dostali výtahem a následně si tento nejrozsáhlejší pevnostní systém střední Evropy prohlédli a pokochali se i výhledy do kraje.

Odtud následoval přesun autobusem pod skalní město Bastei. Zde bylo sice lidí více než by bylo mnohým milé, ale s tímto se v této lokalitě prostě počítat muselo už předem…Ovšem krása krajiny nám vše vynahradila – množství vyhlídek na pitoreskní skalní útvary i do okolní krajiny, klasické schody, sem tam nějaký ten žebřík a most klenoucí se nad propastí. Těch bylo nejvíce v zpoplatněné okružní trase kolem zbytků hrádku Neurathen. A jako perlička nejstarší turistický

most v Evropě – Basteibrücke. Nakonec jsme vše plánované viděli a přesně dle plánu odjeli zpět do Děčína.

16.7. Schmilka – Gr.Winterberg – Schrammsteine – Ostrau

Tento den byla v plánu trasa, kterou cestovní kancelář A-Z Tour běžně nedělá, takže jsme ji absolvovali se zaměstnancem Správy NP Českosaské Švýcarsko, který však pocházel shodou náhod z obce, jež je sídlem našeho oddílu KČT…

Ze Schmilky jsme nejprve vystoupali na nejvyšší bod celé trasy – Grosse Winterberg. Z tohoto vrcholu jsme následně přes Frienstein došli až do jedné z nejkrásnějších a přitom ne až tak masově navštěvované oblasti Saského Švýcarska – skalní oblasti Schrammsteine. Ta nám nabídla velké množství vyhlídek na mnoho skalních útvarů i do širšího okolí, nechyběli samozřejmě pro německou část hor tak typické schody, na řadu přišly i nějaké ty žebříky. Nejkrásnější výhledy byly z lokality Schrammsteinaussicht…Ze Schrammsteinů jsme delší dobu převážně klesali, jen v závěru nás nemile překvapilo větší množství schodů, které nás dovedly do Ostrau, kde jsme náš dnešní výlet úspěšně ukončili.

17.7. Mezná – soutěska Tiché Kamenice – Hřensko; U tří pramenů – Pravčická brána – Mezní louka

Po dvou dnech v německé části jsme se opět vydali do české části. Našim dnešním cílem byly dvě nejnavštěvovanější lokality české části hor. Nejprve nás autobus dovezl do malé obce Mezná s větším množstvím zachovalých původních domů. Odtud nás čekal sestup do údolí říčky Kamenice, kde následovala plavba tzv. Tichou soutěskou. Po této plavbě nás čekal sestup až do Hřenska.

Odtud nás autobus vyvezl k rozcestí U tří pramenů, které je startovním místem k nejnavštěvovanější přírodní atrakci české části hor – Pravčické bráně. Zde bylo lidí dle předpokladu hodně, navíc se zde již několik let platí dosti vysoké vstupné…Z Pravčické brány jsme pak nakonec úspěšně sešli na Mezní louku, kde jsme náš poslední společný výlet ukončili…

18.7.2014 Děčín, individuální program

Poslední den před odjezdem měl řidič volný den…Základní program dne spočíval v prohlídce města Děčína se všemi jeho pamětihodnostmi – zámek, zoo, Pastýřská stěna,…Ovšem mnozí si udělali vlastní program – ať už výlet vláčkem po krásné trati vedoucí z Děčína přes Německo zpět do Čech do Šluknovského výběžku, či pěší výlet s využitím veřejné dopravy…

19.7.2014

Poslední den společného pobytu byl věnován dlouhé cestě zpět. Ovšem i při cestě zpět jsme absolvovali jednu zastávku. Ta nás zavedla pro proslulé středověké hospody v obci Dětěnice. Zde si dala většina z nás pivo ze zdejšího pivovaru a na vlastní kůži poznala středověké manýry…

Celý společný pobyt se maximálně vydařil, vše, co bylo naplánováno, se podařilo absolvovat i díky výborné paní průvodkyni. Počasí bylo více než výborné – pršelo jen v pondělí a to jen trochu, jinak po celý týden nespadla ani kapka, jen to vedro nemuselo být až takové…

Příspěvek byl publikován v rubrice 2014. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář