Dlouhá trasa měří 17,5 km (5 hodin, stoupání je 260 m, klesání 240 m). Celá vede tak zvanou Mánesovou cestou po žluté značce. Začíná v Prostějově u Místního nádraží ČD a vede do Čelechovic, dál úpatím Velkého Košíře a úplným krajem lesa se dojde do Čech pod Kosířem. Odtud se vystoupá na V. Kosíř a z něho sejde už do lázní Slatinice.
Trasu je možno zkrátit na 14,5 km (4.10 hodin, stoupání 233 m, klesání 215 m) tím, že v Čelechovicích se neodbočí po žluté značce na Čechy pod Kosířem, ale bude se pokračovat po zelené značce (ta začíná u zdejšího nádraží ČD a vede kousek společně se žlutou) po temeni Kosíře s mnoha krásnými výhledy a kolem národní přírodní památky Kosířské lomy a přírodních rezervací přímo na vrchol Velkého Kosíře. Odtud už se půjde stejně do Slatinic.
I krátké trasy jsou dvě. Obě začínají v Čelechovicích. Ta delší je dlouhá 12,5 km (3.40 hodin, stoupání 246 m, klesání 239 m) a je odtud totožná s dlouhou trasou (přes Čechy pod K.).
Ta druhá měří 10 km (3 hodiny, stoupání 214 m, klesání 199 m) a je odtud totožná se zkrácenou trasou (po temeni přímo na vrchol V. Kosíře).
Zajímavosti:
PROSTĚJOV:
Statutární město s asi 45.000 obyvatel. První písemná zmínka je z r. 1201, o Prostějovicích už z r. 1141. Slibně se rozvíjelo až do husitských válek, 1431 bylo husity vypáleno. Pozdější více jak stoletá vláda Pernštejnů přinesla prosperitu a stejně tak vznik židovského města. Za Lichtenštejnů nastala stagnace. Za třicetileté války bylo město zase zpustošeno a vypáleno. Při obnově začalo dostávat barokní ráz, později změny ve stylu historizmu, secese, funkcionalismu. Došlo k rozvoji potravinářského, textilního, oděvního (Nehera, později OP Prostějov), strojírenského i dalšího průmyslu. Za první světové války během silných hladových bouří tu bylo zraněno a zastřeleno hodně lidí. Světoznámý oděvní průmysl po r. 1990 zanikl, dnes tu je jen strojírenský a potravinářský. Nejznámějším slavným rodákem je J. Wolker, dalšími jsou stavitel M. Rejsek, malíř A. Fišárek, filozof E. Husserl a O. Wichterle.
Gotický děkanský Kostel Povýšení sv. Kříže byl založen už před r. 1200. R. 1391 u něj byl založen augustiniánský klášter a kostel nově goticky vystavěn. 1430 bylo obojí husity téměř zničeno. Augustiniáni utekli a už se nevrátili, kostel začali používat utrakvisté. Při opravě využili jen obvodové zdi. Zastřešili jej rovným malovaným dřevěným stropem a to pouze loď (z třílodního udělali jednolodní). Zničený presbytář oddělili zdí. Teprve koncem 16. stol. jej obnovili katolíci. Presbytář opět připojili k lodi a vše zastřešili gotickou klenbou. V r. 1697 vyhořel, zachoval se pouze dřevěný kříž u vchodu. Ten je teď na hlavním oltáři.
Kostel sv. Petra a Pavla byl založen zřejmě v 11.-13. století. Je v něm nejstarší prostějovský zvon.
V 1. pol. 18. stol. tu byl založen klášter Milosrdných bratří s nemocnicí a kostelem sv. Jana Nepomuckého, Řád jej spravoval až do r. 1958. Pak do r. 2007 tu byl domov důchodců, nyní je bez využití. Kostel má unikátní freskovou výzdobu, ale je otevřen jen v době bohoslužeb.
Zbytek židovského gheta s galerií Špalíček a synagogou. Ta je empírová ze začátku 19. stol. Po válce byla prodána pravoslavné církvi, ta ji přebudovala na kostel sv. Jiří. V 70. letech ji přebral stát a byla tu obrazárna. V rámci restitucí ji dostali opět pravoslavní a ti ji v r. 2017 prodávají. Nyní čeká na rekonstrukci.
Dochovaná je část gotických hradeb s baštou z 15. století.
Renesanční zámek nechal postavit v letech 1522-1526 Jan z Pernštejna. Dnes je v něm archiv.
Radnice jsou v Prostějově dvě. Stará ze začátku 16. stol. slouží nyní jako Muzeum Prostějovska a galerie (otevřeno 9.30-12.00, 13.00-17.00, vstupné na stálou expozici je 25.-/15,- Kč, na výstavy 150,-/75,- Kč). Nová secesní radnice z r. 1914 je vevnitř bohatě zdobená. Její věž s hodinami a orlojem je vysoká 66 m a po předchozím objednání v rámci pracovní doby magistrátu bezplatně přístupná.
Chloubou města je secesní Národní dům z let 1905-1907 postavený podle návrhu architekta Jana Kotěry. Ten navrhl i nábytek a vnitřní výzdobu, na které se podíleli významní umělci (např. malíři Kysela, Preisler). Jeho součástí je i divadlo, přednáškové sály, kavárna, restaurace. Za války jej Němci přestavěli a zničil jeho secesní charakter. Po válce by opraven a vrácen do téměř původní podoby. Od r. 2008 je národní kulturní památkou. Prohlídka opravdu krásných prostor je pro větší skupiny možná, ale nutno ji s předstihem dojednat.
Informační centrum je v sobotu otevřeno od 8 do 12 hodin.
ČELECHOVICE NA HANÉ:
Před r. 1315, kdy je o nich první písemná zmínka, patřily českým králům. Potom až do r. 1510 jako zástava různým šlechtickým rodům. V r. 1510 byly prodány klášteru Klarisek v Olomouci, který tu zřídil něco jako pobočku. Josef II. klášter se vším všudy zrušil. V obci je několik kaplí (kaple Svaté Trojice je pravoslavná), pár křížů a pomník F. Palackého, Do jejího katastru spadají i národní přírodní památky Státní lom a Růžičkův lom.
ČECHY POD KOSÍŘEM:
Poprvé písemně zmiňovány v r. 1131, kdy zčásti (později zcela) patřily církvi. Od 14. století tu stávala malá tvrz, která během 15. století zanikla. V 2. polovině 16. století byla postavena nová tvrz, ta pak přebudována na čtyřkřídlý zámek v letech 1708-1716. Obě tvrze i zámek vlastnilo postupně několik šlechtických rodů, naposled Silva-Taroucové (za nich tu v letech 1849-1871 často pobýval Josef Mánes), kterým byl v r. 1949 zámek vyvlastněn. Potom tu bylo učiliště a od r. 2008 je ve vlastnictví Olomouckého kraje. V obci je ještě soukromé Muzeum kočárů, Hasičské muzeum (vyráběly se tu dříve hasičské stříkačky) památkově chráněný kostel sv. Jana Křtitele, několik kapliček a soch.
Zámek je přístupný od 9. do 16. hodin a má pět prohlídkových okruhů. A: zámecké komnaty, s průvodcem, 45 minut, vstupné 140,-/70,- Kč. B: park včetně rozhledny, s průvodcem, 45 minut, cena 110,-/70,- Kč. Park bez rozhledny je i volně přístupný v době 7-20 hodin. C: Filmová expozice Zdeňka a Jana Svěrákových, samostatná prohlídka, 45 minut, vstupné 80,-/50,- Kč. Má se ale otevírat až 8.6.2023. D: Tvorba J. Mánesa, samostatná prohlídka, zdarma. E: Muzeum kol, samostatná prohlídka, vstupné 50,-/30,- Kč.
Muzeum kočárů, otevřeno 10-17 hod, vstupné 130,-/110,-/60,- Kč.
Hasičské muzeum, otevřeno 10-12,13-17 hod, vstupné dospělí 60,- Kč, děti 30,- Kč.
VELKÝ KOSÍŘ:
442 m vysoký, protáhlý, zalesněný vrch tvořící dominantu celé Hané (Hanácký Mont Blanc). Od r. 2000 je i s přilehlým okolím národním parkem s národní přírodní památkou Kosířské lomy, s přírodní památkou Studený kout a rezervacemi Andělova zmola a Malý Kosíř. V r. 2013 byla na něm postavena 28 m vysoká rozhledna. Přístupná je od 9.00 do 17.00, vstupné dospělí 30,- Kč a děti 10,- Kč.
Z V. Kosíře značka vede kolem Tří sádů (to jsou tři hraniční kameny rozdělující dříve panství Lichtenštejnů, Kinských a Silva-Tarouců) a kolem pomníku čtyř letců, kteří tu 10.11.1998 zahynuli při havárii vojenského vrtulníku z Přerova vracejícího se z leteckého dne v Belfastu.
SLATINICE:
První písemný doklad o obci je z r. 1247. Historické kořeny zdejších lázní (nazývaných Hanácké Piešťany) se datují do 16. století. První lázeňská budova byla postavena v r. 1697. Vyvěrá tu několik sirných pramenů (většinou uzavřených) a léčí se nemoci pohybového a oběhového systému, nemoci kožní, nervové a onkologické.
Kostel je postaven v barokním slohu a zasvěcen Nanebevzetí P. Marie.
Je tu malé Muzeum veteránů (auta), vstupné 140,- /70,- Kč, ale to má být dočasně uzavřeno (jinak otevřeno 10.00-17.00.
Galerie Zdeňka Buriana je otevřena od 13.00 do 17.00 hodin, vstupné je pro dospělé 70,- Kč a pro děti 50,- Kč.
Informační centrum je uzavřeno, chystají se opravy, ale pohledy, turistické známky, vizitky a jiné je možno dostat v recepci Lázeňského domu Balnea.
Odkaz na mapy: