V polovině září jsme po mnoha letech opět zavítali do krásné oblasti Súľovských vrchů, přičemž jsme zvolili přece jen méně navštěvovanou oblast mezi obcí Súľov a Považská Bystrica s dominantním vrcholem Veľkého Manína, Kostoleckou a Manínskou tiesňavou a mnoha dalšími krásnými místy. Ze Súľova si část z nás na úvod jako jakýsi přídavek k naplánované trase přidala návštěvu nejnavštěvovanějšího okruhu Súľovských vrchů s dominantami v podobě Gotické brány a zříceniny Súľovského hradu. Po absolvování tohoto přídavku pak z výchozího bodu pokračovali po stejné trase jako velká část účastníků trasy. To znamená pohodlně vedoucí červeně značenou trasou, která nás nenáročným terénem dovedla až do obce Vrchteplá. Za touto obcí bylo na výběr ze dvou variant tras – pohodlněji stále po silnici přes obec Kostolec a Kostoleckou a Manínskou tiesňavu až pod Veľký Manín nebo o něco náročnější trasa vedoucí mimo asfalt s možnou odbočkou na vrchol Bosmanského bradla, které někteří z nás navštívili a pokochali se doslova leteckými pohledy na obec Kostolec. Každý si zvolil variantu dle svých preferencí…Část z nás pak zakončila svou túru u ústí Manínské tiesňavy, zbylá část pak pokračovala pěšky dále až do Považské Bystrice.
Ti, kteří šli po asfaltu přes Kostoleckou a Manínskou tiesňavu neměli jinou možnost další cesty než strmý výstup na vrchol Veľkého Manína. Ti, kteří zvolili od rozcestí za Vrchteplou „terénní variantu“, přišli pod Veľký Manín z druhé strany a buďto si na samotný vrchol „odběhli“ či nikoli. Kžaopádně jsme všichni bez rozdílu došli do sedla pod Veľkým Manínem a z něj pokračovali dále směrem k Považské Bystrici. Na tomto úseku vedoucím spíše z kopce než do kopce nás ještě čekala návštěva Kalvárie s křížovou cestou nad městem Považská Bystrica. A od ní jsme podél oné křížové cesty došli až do Považské Bystrice, kde byl cíl delší trasy tohoto výletu.
Výlet lze hodnotit jako podařený i díky krásnému, stále ještě letnímu počasí.