Na konci května jsme se po mnoha letech opět vydali na túru do okolí velkofatranského Kľaku. Naposledy nám zde prakticky celý výlet propršelo a i dny před tímto samotným výletem vypadaly, že se bude historie opakovat. Naštěstí tomu tak ale nebyloa již při příjezdu do výchozího bodu delší trasy – obce Podhradie nás přivítalo krásné jarní počasí.
Na dlouhou trasu zahrnující i výstup na samotný vrchol Kľaku se vydaly takřka 2/3 účastníků této akce. Počátek této trasy vedl pohodlnou cestou, která jen mírně stoupala dolinou ve stínu lesa a v blízkosti potoka, který díky počasí předešlých dní na nedostatek vody opravdu netrpěl. Díky vydatným srážkám jsme mohli během tohoto pohodlného úvodního úseku obdivovat i krásný vodopád na bezejmenném potoce. Tento pohodlný úsek skončil v nadmořské výšce přibližně 800 m, odkud nás čekalo velice strmé stoupání místy značně rozbahěnou a tedy i patřičně klouzavou pěšinou. To nás nakonec přivedlo až na krásné horské louky se zpětnými pohledy zejména na Malou Fatru. A zanedlouho i na rozcestí Koškárovská lúka. Odtud účastníky čekal závěrečný výšlap po louce, v závěru i krátce lesem na rozcestí pár metrů pod vrcholem Kľaku, na který jsme si samozřejmě i „oskočili“. Na vrcholu nás přivítal krásný rozhled na Malou Fatru, mnoho dalších vrcholů Veľké Fatry, Nízké Tatry, Západné Tatry a na pár sekund se nám dokonce ukázal i vrcholek tatranského Kriváně.
Po odpočinku a pokochání se oněmi výhledy jsme se vydali na další cestu. Ta vedla sestupem divočejším terénem s mnoha popadanými stromy, mezi nimiž se značka ztrácela a bylo nutno si hledat cestu, kudy to šlo. Naštěstí se nám povedlo nezabloudit a přes vrcholek Chládkové jsme nakonec sestoupili až na sedlo Príslop. Z něj jsme dále nejprve strměji, poté již jen mírně vystoupali na horské louky a rozcestí Vyšné Rudno, z něhož jsme si odskočili na nedaleký vrcholek Magura s krásným výhledem na přes údolí Váhu ležící Kriváňskou Malou Fatru. Po návratu zpět na Vyšné Rudno nás čekal strmý sestup do Lubochnianského sedla, opět zpestřený popadanými stromy a místy rozbahněnou pěšinou. Z tohoto sedla jsme již začali defitinitně scházet do civilizace – obce Krpeľany, která byla cílovým místem všech dnešních tras. Tento sestup vedl nejprve širokou lesní cestou, později užší pěšinou minisoutěskou kolem potoka. Tento hezký úsek nás dovedl do blízkosti vodní nádrže Krpeľany, respektive její hráze. Tu jsme přešli po silnici a po pár minutách chůze po silnici jsme konečně došli do samotné obce Krpeľany.
Zbylá část účastníků této akce se vydala na kratší okružní trasy z Krpeľan do Krpeľan v protisměru dlouhé trasy. Tedy nejprve kolem vodní nádrže na Lubochnianské sedlo a poté na Vyšné Rudno. Odtud již někteří scházeli zpět do Krpeľan přes vrchol Magury a obec Nolčovo, jiní ještě pokračovali po hřebeni dále až na sedlo Príslop a do Nolčova a následně Krpeľan sestoupili až odsud.
Počasí nám po celou dobu výletu přálo, teplota byla tak akorát, na trase byly krásné výhledy i horské louky. Tedy celý tento výlet lze až na lehce nižší účast hodnotit jen kladně.
Text Mgr. Jan Šiřina
