Na konci října jsme se po roce vydali do Nízkého Jeseníku – loni jsme z Huzové, případně Mutkova pochodovali směrem na jih a došli až do Šternberka, letos jsme se z výše uvedených obcí (případně až od hradu Sovinec) vydali směrem na sever a došli až do Horního Města. Za již typicky podzimního počasí menší část z nás zahájila své putování již v obci Mutkov. Zde se tato malá skupina ještě rozdělila – někteří šli po již známé cestě směrem k obci Huzová, menší část této již tak malé skupiny si pak zvolila pro ně dosud neznámou cestu kolem Paseckého Žlebu. Ti, kteří si vybrali cestu vedoucí k obci Huzová, se nad touto obcí spojili s většinou účastníků tohoto výletu, kteří započali své putování právě v obci Huzová. Od tohoto rozcestí pak většina z nás pokračovala společně osamělými loukami a lesy k údolí Tepličky, kam došli i ti, kteří si z Huzové vybrali cestu vedoucí přes Pasecký Žleb. Odtud jsme již stejnou cestou nejprve prošli malou osadou Křížov a následně sestoupili k hradu Sovinec. Ten byl výchozím bodem zbylé skupiny účastníků tohoto výletu. Počasí se již od rána postupně zhoršovalo a zde již většině z nás začalo pršet.
Od hradu jsme pak již za deště různé intenzity sestoupili na rozcestí Valšovský důl. Z něj nás čekalo asi nejvýraznější dnešní stoupání, během něhož jsme prošli nebo těsně podešli vrcholy Ostrý a o něco málo vyšší Lesný, abychom následně krátce sestoupili do obce Rešov.Z této malé obce jsme strměji sestoupili do údolí Huntavy a začali mírně stoupat kolem říčky Huntavy. Zanedlouho jsme došli k Rešovským vodopádům, které jsou nejznámějšími a největšími vodopády Nízkého Jeseníku. Průstup kolem těchto vodopádů byl vzhledem k deštivému počasí a tomu, že pěšina vede místy po kamenech v těsné blízkosti potoka, místy klouzavý, ale naštěstí jsme jej všichni zvládly bez újmy. Od Rešovských vodopádů jsme pak pokračovali dále podél toku říčky Huntavy až do lokality zvané Skály, přičemž někteří z nás si drobným odskočením mimo značku prohlédli i hornické Horní Město. A v restauraci nedaleko lokality Skály jsme pak celý náš dnešní výlet úspěšně zakočili a mohli se více či méně zmoklí, více či méně unavení, ale snad spokojení vydat na cestu autobusem zpět na Ostravsko.
