Ubytování – hotel PKO Nitra, ul. Janka Kráľa 4
První den:
Příjezd do Nitry, nástup na trasu z Podhájské cesty, výstup na Zobor (588 m n.m.), individuální příchod do hotelu
Trasy:
dlouhá: 20,7 km (7:10 hod), převýšení +1083, -1248
Podhájská cesta – Zobor – Pod Dlhou skalou – Viadukt – Meškov vrch – Zobor, liečebný ústav – sedlo pod Zoborom – Nitra, centrum
střední: 16,5 km (5:25 hod), převýšení +738, -903
Podhájská cesta – Zobor – Viadukt– Meškov vrch – sedlo pod Zoborom – Nitra, centrum
krátká 1: 10,2 km (4:05 hod) převýšení +583, -748
Podhájská cesta – Zobor – Meškov vrch– Zobor, liečebný ústav – sedlo pod Zoborom – Nitra, centrum
krátká 2: 8,7 km (3:10 hod) převýšení +374, -484
Podhájská cesta – Zobor– Zobor, liečebný ústav – Svoradova jeskyně – Nitra, centrum
Poznámka: Od léčebního ústavu po cyklostezce
Druhý den:
přejezd autobusem do Zlatna, autobus přejede do Kostoľan pod Tribečom; pěší trasa ze Zlatna do Kostoľan přes Veľký Tribeč (830 m n.m.)
dlouhá: 23,1 km (6:55 hod) – bez odbočky na Čierny hrad 19,5 km (5:45 hod), převýšení +925, -1008
Zlatno – Čierny hrad – Javorový vrch – Medvedí vrch – Veˇký Tribeč – Kostoľany pod Tribečom
střední: 14,3 km (4:15 hod), převýšení +547, -627
Zlatno– Veˇký Tribeč – Kostoľany pod Tribečom
krátká 1 – výstup z autobusu ve Velčicích: 7,3 km (2:15) hod, převýšení +345, -320
Velčice – Veľký Lysec – Kostoľany pod Tribečom
krátká 2 – zřícenina hradu Gýmeš: 5,7 km (1:50), převýšení +270, -270
Kostoľany pod Tribečom – Pod gaštanicou – zřícenina hradu Gýmeš – sedlo pod Gýmešom – Kostoľany pod Tribečom
Možná kombinace:
střední + Gýmeš: 20,0 km (6:05 hod), převýšení +817, -897
krátká + Gýmeš: 13,0 km (4:05 hod), převýšení +615, -590
Třetí den:
po snídani odjezd z Nitry, zastávka v Trenčíně – dvě varianty tras, nebo prohlídka města a hradu
dlouhá: 13,6 km (4:30 hod), převýšení +438, -438
Trenčín, náměstí – Kozí vrch – rozhledna Dúbravka – Trenčín, náměstí
krátká: 6,7 km (2:20), převýšení +259, -259
Trenčín, náměstí – Kozí vrch– Trenčín, náměstí
Zajímavé místa:
Nitra – krajské a okresní město na Slovensku. Leží na jihu země, na stejnojmenné řece. Je pátým největším slovenským městem. Nitra byla centrem nitranského knížectví, jež bylo za knížete Pribiny připojeno k velkomoravské říši. I později si město s nitranským hradem udrželo význam důležitého správního centra.
První zmínky o Nitre (tehdy se jmenovala Nitrava) pocházejí z 9. stol., kdy zde stálo hradiště se sídlem knížete Pribiny, kde r. 828 vznikl první křesťanský kostel na území Slovenska. Později byly v této bazilice uloženy ostatky sv. Svorada, patrona Nitry. Po zániku Velkomoravské říše zůstává Nitra hlavním městem pohraničního vojvodství a razí si vlastní mince. V 13. stol. už zde stojí kamenný hrad. Tatarskému vpádu se hrad ubránil, Přemyslu Otakarovi II, který ho výrazně poškodil, už ne. Roku 1228 se hrad dostal do moci církve a sjednotila se tím funkce biskupa a župana Nitrianské stolice. Hrad byl několikrát úspěšně dobyt Matúšem Čákem, husity, Matyášem Korvínem a proto byl v druhé polovině 16. století přestavěn. Po roční turecké nadvládě (1663–1664) musel být hrad opět opraven a vylepšen. Poslední, kdo na Nitru útočil, byli Rákócziho povstalci. Potom už na hradě sídlí pouze církevní úřady v čele s biskupem a poslední dobou i Archeologický úrad SAV.
K prohlídce jsou určeny kasematy, katedrála sv. Emeráma, biskupské zahrady a diecézní muzeum
Zobor je nejvyšší vrchol v zoborské skupině Tribeča nad Podunajskou pahorkatinou a městem Nitra, výška je 588 m n. m. Vrchol tvoří městský lesopark, po svazích jsou vinice. Zobor je vyhlídkový bod s viditelností do širokého okolí. Na vrcholku Zobora je pozůstatek z miléniového památníku z roku 1896, kterého vrchní část byla zničena na pokyn kanceláře československých legií v únoru 1921. Z původní stavby se zachoval jenom podstavec. Kromě ostatků z památniku je na Zobore už z dálky vidět vysílač Zobor (Pyramída), který pokrývá město i široké okolí televizním a rozhlasovým signálem. Zobor je oblíbeným místem pro turistiku a sport. Nachází se tady dakekohled i můstek pro paragliding.
Je tu několik archeologických nalezišť. Nejspíš od konce 9. století tu stál klášter Benediktinů, zachovaly se i zbytky hradiště. K roku 1111 je tu doložená škola, která je nejstarší doloženou školou na Slovensku.
Chráněná krajinná oblast Ponitří je chráněné přírodní území na Slovensku zahrnující geomorfologické celky Tribeč a Vtáčnik.
Předmětem ochrany jsou souvislé lesní porosty a lokality s výskytem stepní a lesostepní fauny a flóry. Území je tvořeno dvěma rozdílnými celky. Jižní část – pohoří Tribeč – je tvořen krystalickými břidlicemi, vápenci a dolomity. Pokrývají jej dubovo-habrové, ve vyšších polohách bukové lesy. V odlesněných stepních územích se vyskytuje suchomilná a teplomilná flóra. U obce Jelenec byl ve 14. století vysázen porost jedlého kaštanu, který dnes vytváří pralesní formaci. Severní část – Vtáčnik – je sopečného původu, tvořen zejména andezity. Převažují zde bukové a smíšené lesy (buk s jedlí), ve vrcholových částech bukové porosty křovinatého charakteru. Z živočichů se daří jelení, srnčí, ale i daňčí a mufloní zvěři, z šelem se vyskytuje např. rys ostrovid či kočka divoká.
Veľký Tribeč (829,6 m n. m.) je nejvyšší vrch celého Tribeče, situovaný v jeho centrální části. Na vrcholu se nalézá travnatá plošina obklopená listnatými lesy, které omezují výhled. Pod vrcholem se nachází pravěké hradiště Gýmeš.
Gýmeš je zřícenina středověkého slovenského hradu na křemencovém vrchu Dúň (514 m n. m.) na jižním výběžku pohoří Tribeč asi pět kilometrů severně od obce Jelenec v okrese Nitra. Siluetu hradní ruiny modelují tvary zachovalých částí zdiva opevnění a konstrukcí hradních budov. Zachovala se řada zaklenutých prostor, otvory oken a vstupů si na více místech dochovaly kamenné obruby, čitelná je pozdně barokní architektura hradní kaple, kde jsou viditelné pilastry a kamenné římsy, které dříve nesly klenby. Nedošlo bohužel prozatím k odbornému zakonzervování zbytků stavby. Vzrostlé stromy byly částečně odstraněny.
Trenčín – patří mezi nejstarší slovenská města. Jeho vznik determinovalo zúžené místo údolí Váhu, kde byl na vyvýšenině nad řekou vybudován Trenčínský hrad s rozhledem na kotliny po i proti proudu. Po řadu staletí byl hrad a posléze město pod ním střediskem uherské župy zahrnující střední i horní Pováží. Nyní je střediskem Trenčianskeho kraje a celostátně významným centrem obchodu, hospodářství, kultury a sportu. Svá sídla a pobočky zde mají mnohé instituce a společnosti. Dlouholetou tradici ve městě mají výstavy a veletrhy, město je známé i jako město módy.
Trenčiansky hrad patří mezi nejstarší a nejrozsáhlejší hrady Slovenska. Na hradní skále je nápis z roku 179 n. l. hlásající vítězství II. římské legie nad Germány u Laugarície. První zmínka o hradu pochází z roku 1090, kdy byl královským strážným hradem a střediskem pohraničního komitátu (tehdejší vyšší územní celek). O pevnosti hradu svědčí to, že se roku 1241 ubránil tatarským vojskům, byť v té době neměl kamenné opevnění. Mezi významné majitele patřili Matúš Čák Trenčiansky, který udělal z hradu sídlo svého panství zahrnující většinu Slovenska a téměř nezávislé na králi. Na jeho počest později pojmenovali hlavní věž Matúšovou. Hrad byl po století rozšiřován a přečkal i obléhání za Thököliho a Rákocziho povstání, byl ale poškozen. Poté, co ztratil vojenský význam, začal hrad pomalu chátrat. Roku 1790 požár zničil většinu budov a hrad se proměnil ve zříceninu. Od 50. let 20. století se pomalu a náročně rekonstruuje a z části je využit jako Trenčínské muzeum.
První den:
dlouhá
střední
Krátká 1
Krátká 2
Druhý den:
dlouhá
střední
Krátká 1
Krátká 2 – Gýmeš
Třetí den:
dlouhá
krátká
Turistické známky:
SK 173 – Trenčín
SK 215 – Trenčiansky hrad
SK 217 – Nitriansky hrad
SK 280 – Nitra
SK 319 – Nitra, Kalvária
SK 322 – Zobor
SK 458 – Múzeum kolies ETOP Trenčín