Dlouhá trasa: Osoblaha – Bohušov – Dolní Povelice – Slezské Rudoltice, 13 Km (3.30 hod), stoupání 120 m, klesání 75 m. Vystupovat se bude buď na zastávce ČSAD Škola, nebo autobusovém nádraží. Jinde to asi nepůjde, v centru jsou ten den vánoční trhy. Celá trasa vede po červené značce a je plánovaná přes zříceninu hradu Fulštejn. Z centra Bohušova vede k němu taktéž červeně značená odbočka. Zpět se nemusí až do centra, ale po přejití železniční dráhy je možno jít cestičkou vlevo od značky, po pár metrech je lávka přes řeku a za ní vede červená značka. Ale vzhledem k sněhové situaci je na hrad jít až nebezpečné a bude lepší jej vynechat a jít centrem Bohušova po značce. Tím se trasa zkrátí o asi 1 km a stoupání a klesání sníží zhruba o 35 m. Na konci Bohušova je rekreační areál a za ním (připojuje se tu cestička od Fulštejna) a rybníkem Pod hradem se značka stáčí vpravo k Bohušovskému rybníku a kolem něj vede na silnici a po ní (asi 1.3 km) do Dolních Povelic. Na jejich začátku se odbočí vlevo do polí a dojde se do Sl. Rudoltic přímo k restauraci Třináctka, kde máme zajištěno jídlo a posezení. A přijde i Mikuláš a bude i punč. Zámek je odtud asi 350 m vlevo u náměstí.
Střední trasa: Bohušov – Dolní Povelice – Slezské Rudoltice, 9 km (2.30 hod), stoupání 100 m, klesání 51 m. Celá trasa je totožná s úsekem dlouhé trasy Bohušov – Sl. Rudoltice a je taktéž plánovaná přes Fulštejn. Platí pro ni stejný popis a doporučení jako u dlouhé trasy. I ona se vynecháním Fulštejna zkrátí o l km a stoupání a klesání sníží o 35 m. Vystupovat se bude na zastávce ČSAD Benzina v Bohušově.
Krátká trasa: Dolní Povelice – Slezské Rudoltice, 4 km (1.10 hod), stoupání 32 m, klesání 15 m. Trasa je totožná s posledním krátkým úsekem dlouhé trasy. Vystupovat se bude na jediné zastávce ČSAD v D. Povelicích.
Prohlídka zámku je zajištěna na 13.00 hodin. Vstupné je pro pracující 100,- Kč, pro důchodce 80,- Kč, pro děti 50,- Kč. Pan kastelán prosí, abychom je zaplatili kolektivně. Proto vyberu peníze v autobuse a prosím ty, kteří chtějí jít, aby měli, pokud možno, drobné.
Zajímavosti:
Osoblaha:
Jméno má podle řeky jí protékající. Během doby se měnilo – Osoblava, Osoblahy, Osoblavia, Hocenploc, Hotzenplotz, Hoczenplocz. Podle pověsti tu už v 11. stol. byla osada Ossaplavia, ta zanikla, stejně jako mnoho dalších v okolí, po vpádu Mongolů. Biskup Bruno ze Šaumburku je nechal ve 13. stol. obnovovat a povolal k tomu Němce. První písemná zmínka o její existenci je z r. 1233. Už v r. 1251 obdržela městská práva. R. 1334 se tu usadili první Židé. Přes postižení válkami vedenými Matyášem Korvínem a třicetiletou válkou město vzkvétalo. Patřilo olomouckým biskupům a k Moravě, až r. 1850 přešlo do Slezska – soudně a politicky k Opavě, krajsky ke Krnovu. Žilo tu až přes 4.000 obyvatel, byl tu soud, 5 mlýnů, pivovar, cukrovar, sirkárna, tiskárna, cihelna aj. Na konci 2. světové války v r 1945 bylo z 90% zničeno. Úplně zmizelo krásné a cenné historické jádro. Některé domy byly zbourány, aniž to muselo být. Poničený barokní kostel byl r. 1962 odstřelen a to protiprávně i podle tehdejších zákonů. V r. 1950 tu žilo kolem 500 obyvatel. Dnes má obyvatel něco málo přes 1.100.
Kulturní památkou je katolický barokní hřbitovní kotel sv. Mikoláše z let 1756.1766. V současnosti je využíván nejen katolíky, ale i pravoslavnými.
Další kulturní památkou je židovský hřbitov, jeden z nejstarších a největších. Pohřbívalo se na něm už v 15. stol. Z 1.200 hrobů se do dneška dochovalo 313. První náhrobky byly dřevěné kříže, po požáru v 16, stol. jsou už kamenné. Jsou vzácné, protože jsou polského (slezského) typu. Chybou je, že při opravě hřbitova v 90. letech 20. stol. nebyly umístěny na správné místo, takže pod nimi leží někdo jiný, což je podle židovských zákonů nepřípustné.
Za hřbitovem jsou zbytky městských hradeb. Cenná je i litinová socha na náměstí a výklenková kaple na Pavlovické ulici. A končí tu proslulá úzkokolejná trať z Třemešné.
Bohušov:
Malá obec, která vznikla jako podhradí Fulštejna. První písemná zmínka je z r. 1255. Původně se jmenovala Gottsfriedensdorf, od r. 1752 Füllestein, od r. 1945 do r. 1950 Fulštejn. Má kolem 450 obyvatel (bývalo to až 2.000, ještě v r 1950 přes 700). Celou ji středem protéká řeka Osoblaha. Místními částmi jsou Dolní Povelice, Karlov, Ostrá Hora a Kašnice. Na to, jak je malá, má poměrně dost památek.
Kulturní památkou je kostel sv. Martina, původně gotický, později zbarokizovaný. Svou nynější podobu získal při přestavbě z let 1801-1802.
Kulturní památkou je i socha P. Marie s děťátkem, která stojí u hasičské zbrojnice. Taktéž mramorová socha sv. Jana Nepomuckého je kulturní památkou.
Dalšími kulturními památkami je Gebauerova hrobka a roubený venkovský dům č. p. 120.
Památkově chráněný je i letitý dub letní, obvod kmene má 460 cm.
Rozlohou největší kulturní památkou je hrad Fulštejn postavený ve 13. století na místě starého hradiště. Původně patřil církvi, ta jej prodala Fulštejnům. Za česko-uherských válek jej vojsko Matyáše Korvína hodně poničilo. Byl opraven, ale za třicetileté války se tu usadili Švédové a při odchodu jej vyhodili do povětří. Byl sice částečně opraven, ale majitelé přesídlili r. 1668 do Slezských Rudoltic a tak zchátral. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky vstupní brány, mostu, hradeb, mohutných valů, zdí hradního paláce a válcové věže.
V obci je i malé geologické muzeum a na jihozápad od ní v lese křížová cesta. U Bohušovského rybníka je kemp. A vede tudy úzkokolejka.
Dolní Povelice:
Založeny byly v r. 1267. Dnes patří i v r. 1779 na Povelickém potoce vzniklou osadou Grundek k Bohušovu. Žije tu jen kolem 150 lidí (bývalo až 500). Zajímavostí jsou jen dvě kapličky postavené koncem 19. století u cesty do Bohušova přímo proti sobě a v r. 2010 prohlášené za kulturní památku. A kamenný kříž. Stával tu i renesanční zámek, roku 1965 byl pro zchátralost zbořen. Kolem jsou ale krásné lesy a téměř neporušená příroda.
Slezské Rudoltice:
Původně jen Rudoltice !Rosswald), Slezské jsou až po druhé světové válce. Patří k nim i obce Amalín, Koberno, Víno, Nový les a Pelhřimovy. Mají přes 550 obyvatel (mívaly až 2.000). První písemná zmínka o nich je z r. 1255, tehdy byly lenním statkem olomouckého biskupství. V 16. stol. se staly majetkem Supů z Fulštejna, kteří zde postavili malý renesanční zámeček (spíš tvrz). Pak je vlastnili Sedlničtí. Pro jejich účast na stavovském povstání jim byl majetek zabaven a dostali jej Dietrichštejnové. Ti jej prodali v r. 1630 pánům z Hodic. Na jejich žádost byly r. 1675 Rudoltice rozděleny na dvě části – Městys Rudoltice a Ves Rudoltice (Slezské Rudoltice vznikly až v r. 1947 sloučením Městyse a Vsi). V polovině 18. století přebudoval Albert Josef z Hodic zámeček na honosný barokní zámek se zámeckým kostelem a rozlehlým parkem. Ten se stal kulturním centrem oblasti. Scházely se tu významné osobnosti té doby a začalo se mu říkat Slezské Versailles. Albert Josef byl i velký mecenáš umění. Hospodařit ale neuměl, zadlužil se, vybavení zámku bylo rozprodáno, budova chátrala. Po 2. Světové válce tu byl nejdříve MNV a pak sklad zdravotnického materiálu. V r. 1963 byl zámek i s parkem prohlášen kulturní památkou. Od r. 2008 jej vlastní obec a s pomocí dotací ho krásně opravila a zpřístupnila, park revitalizovala.
Druhou kulturní památkou je novorománský kostel sv. Kateřiny postavený v letech 1871-1875 na místě kostela starého.
Na náměstí je socha P. Marie Immaculaty a blízko zámku busta TGM.
Okrajem vede úzkokolejná trať, nádražní budova na zastávce je nově opravena a slouží kulturním účelům.
