Krkonoše
24.÷ 28. října 2014
Mapa: KČT č. 22
Vedoucí : Dolejší
Odjezd:
Karviná 15:00
Petřvald 15:20
Havířov 15:30
Ostrava 15:40
25. října:
Základní trasa: Pec pod Sněžkou – Obří důl – Sněžka – Pomezní boudy – Lysečnické boudy – Spálený Mlýn (24 km)
Méně náročná trasa: Pec pod Sněžkou – Obří důl – Sněžka – Pomezní boudy (možno použít lanovku z Pece na Sněžku) (14 km)
26. října:
Základní trasa: Špindlerův mlýn – Bouda u Bílého Labe – Špindlerovka – Slonecznik – Luční bouda – Krakonoš – Špindlerův Mlýn (23 km)
Méně náročná trasa: Špindlerovka – Slonecznik – Luční bouda – Bouda u Bílého Labe – Špindlerův Mlýn (16 km)
27. října:
Základní trasa: Špindlerovka – Sněžné jámy – Česká budka – pramen Labe – Harrachovy kameny – Vrbatova bouda – Labská bouda – Labský důl – Špindlerův mlýn (24 km)
Méně náročná trasa: Medvědín – pramen Labe – Labská bouda – Labský důl – Špindlerův Mlýn (15 km)
28. října:
Základní trasa: Janské Lázně – Černá hora – Černohorská rašeliniště – Janské Lázně (15 km)
Méně náročná trasa: Janské Lázně – Černá hora – Janské Lázně (možno použít lanovku na Černou horu) (10 km)
Zajímavá místa:
Sněžka – Nejvyšší vrchol ČR (1602 m). Skalnatý rozlehlý vrchol nabízí panoramatický pohled do širokého okolí. Na vrcholu několik staveb, nejstarší kaple sv. Vavřince z let 1665÷1681 (na polské – slezské – straně vrcholu). Od roku 1976 horský hotel na místě staré Polské boudy. Česká poštovna z let 2005-2006. Pod vrcholem pak horní stanice lanovky z Pece pod Sněžkou. Původní sedačková lanovka byla v provozu od roku 1949, nová kabinková od jara 2014
Sněžné jámy – Śnieżne Kotły – mohutné ledovcové kary na severní straně hraničního hřebenu, hluboké 300m. Žulové stěny jsou asi 200m vysoké, dno je ve výšce 1273 m a jsou na něm ledovcová jezírka. Přísně chráněná geologická a botanická lokalita. Nad Sněžnými jamami na konci 19. stol. postaven horský hotel s vyhlídkovou věží. Po roce 1945 se budově začalo říkat Waweł, pro její podobnost s krakovským královským hradem. V 60. a 70. letech přebudován na TV vysílač. Budova je pro veřejnost uzavřena
Labský důl – horské údolí ledovcového původu na horním toku Labe, dlouhé asi 8 kilometrů. První cestu labským dolem ze Špindlerova Mlýna na Labskou boudu vybudoval hrabě Harrach koncem 19. století. Labe do dolu padá 45m vysokým vodopádem u Labské boudy a pak dalších 200 metrů po skaliscích Labské rokle. Z Pančavské louky padá do dolu 250 m vysoký Pančavský vodopád .
Janské Lázně – první zmínka o místě je z roku 1300, kdy byl v majetku Silbersteinů, přičemž zdejší teplý pramen byl údajně znám již od 11. století. Roku 1451 je navštívil papežský legát Aeneas Silvius, pozdější papež Pius II., který se ve zdejším teplém prameni vykoupal. Základ dnešních lázní položil roku 1677 Jan Adolf kníže Schwarzenberg, který dal u pramene postavit šest nových lázeňských budov a dal sepsat vědecké pojednání o účincích zdejšího pramene. Od roku 1902 byly lázně majetkem obce, roku 1881 povýšené na městys. Po II. světové válce získaly lázně celosvětový ohlas díky úspěšnosti léčby stavů po dětské obrně. Secesní lázeňská kolonáda z roku 1893, rekonstruovaná na přelomu 70. a 80. let 20. století
V roce 1928 byla vybudována kabinová lanovka na Černou horu jako první visutá lanovka v Československu, která sloužila do roku 1980. Ve stejném roce byla uvedena do provozu nová kabinková lanovka.
Turistická známková místa:
25. října:
1719 Kolínská bouda – Pec pod Sněžkou
16 Pec pod Sněžkou
75 Růžohorky
392 Obří důl
20 Sněžka
40PL Sniežka-Królowa Karkonoszy
1367 Horská bouda Jelenka
673 Pomezní boudy
1962 Dolní Malá Úpa
1336 Lysečinská bouda
26. října
15 Špindlerův Mlýn
2012 Bouda u Bílého Labe
1889 Špindlerova bouda
11 Luční bouda
27. října
1889 Špindlerova bouda
671 Petrova bouda
1873 Moravská bouda
674 Martinova bouda
1239 Pramen Labe
680 Vrbatovo návrší
393 Vrbatova bouda
74 Labská bouda
28. října
17 Janské Lázně
18 Černá hora