Dnešní túra byla jako kdyby ji připravovala renomovaná cestovní kancelář. Vedoucí této akce nám po památkách Českého Těšína a Cieszyna poskytla i průvodcovskou službu s kvalitně připraveným odborným výkladem.
Vystoupili jsme v Českém Těšíně na autobusovém nádraží a přešlí k vlakovému nádraží, tu bylo první zastavení. Další pak u hotelu Piast, na náměstí u radnice a u tiskárny. Pak jsme přešli mostem přes Olši do Cieszyna a těšínskými Benátkami došli ke Studni tří bratří. Následně jsme po schodech vyšli ke kostelu sv. Maři Magdalény a prohlédli si jej zvenčí i zevnitř (měli tu krásné jesličky, dalo by se říct těšínské, protože biblický výjev doplňovala Studna tří bratří a zámecký vrch s Piastovskou věží) a došli na náměstí. Tu jsme setrvali déle, protože architektonicky cenných domů se zajímavou historií je tu dost. Následovala venkovní prohlídka zámeckého areálu, kláštera, kostela Nanebevzetí P. Marie, kostela Nejsvětější trojice, divadla, gotické sošky P. Marie a nakonec zámeckého vrchu. Už delší dobu s námi počasí laškovalo, chvílemi poletoval sníh, na zemi už byl vidět, klouzalo to. Ale teď začalo chumelit doopravdy. Proto pár lidí už na Zámecký vrch nešlo, ostatní to uspíšili, věží pohrdli všichni, stejně nebyl žádný rozhled. Vrátili jsme se zpět do Českého Těšína, prošli zrevitalizovanými a rozšířenými Masarykovými sady a došli na značku vedoucí do Chotěbuze.
Šlo se dost špatně, protože vrstva nového sněhu už byla dostatečně velká a zakrývala občasné zmrazky sněhu starého, dost jsme klopýtali a klouzali. Kolem kapličky u Červeného dvora, hřbitova a pod novou dálnicí, samotami a lesíky jsme došli do Chotěbuze až téměř k nádraží ČD a po staré silnici k Rybímu domu. Tady už nás čekalo těch několik, co nechodili s námi. Obsadili jsme všechna volná místa (nejenom rezervovaných dvacet), potěšili žaludky rybími specialitami, někteří si prohlédli akvária nebo zasněžené okolí. A potom už zbýval jen odjezd domů.
Text Mgr. Marie Minková
