Na konci březa jsme se po delší odmlčce vytdali do kraje kolem Javořičských jeskyní a hradu Bouzov, což je až na samotné Jaořičské jeskyně a jejich nejbližší okolí a zejména hrad Bouzov oblast turisticky málo vyhledávaná a tedy klidná. Účastníci nejdelší trasy vystoupili na autobusové zastávce Na Srdéčku, odkud jsme se nenáročným terénem za krásného jarního počasí vydali na naše putování. Cesta nás nejprve přivedla k jeskyni Průchodnice, skrze kterou jsme bez větších problémů prošli. Odtud jsme následně sestoupili k silnici, přičemž kousek od naší cesty se nacházel malebný rybník. Následoval úsek po silnici do Vojtěchova. A za ním jsme se již naplno vnořili do Javořičského krasu, kde jsme nejprve prošli kolem ponoru potoka Špraněk a na následné rozcestí. Od něj nás čekalo stoupání k největší skalní bráně na Moravě a následně až ke zřícenině hradu Branky (Zkaměnelý zámek), z něhož se toho ovšem příliš nedochovalo. Ale byl odtuud výhled. Po tomto na poměry této trasy náročnějším výstupu jsme již pohodlně došli k Javořičským jeskyním, které si někteří z nás prohlédli i zevnitř. Následoval krátký sestup k obci Javořičko a památníku jejího vypálení na konci 2. světové války. Zde měla svůj počátek i kratší trasa.
Od tohoto památníku nás čekal poněkud nezáživný a nudný úsek k hradu Bouzov, který vedl po silnici. Na Bouzově si někteří z nás nenechali ujít prohlídku tohoto krásného hradu a navštívili i další místní pamětihnodnosti. Z Bouzova nás čekal strmější sestup do obce či spíše osady Jeřmaň, ze které jsme pak údolím Třebůvky došli až do cíle našeho putování, kterým byla obec Loštice. Zde mnozí ochutnali tvarůžky v různých klasických i méně klasických podobách. A poté následovala již cesta zpět na Ostravsko, čímž nás povedený výlet skončil.
Text Mgr. Jan Šiřina
