Na 50 turistů z KČT Petřvald prožilo několik velmi krásných dnů v oblasti jižních Čech – na Novohradsku. Ubytováni jsme byli v hotelu U Pralesa v Černém Údolí.Velmi příjemný personál vedený panem Jaroslavem Michalem nám připravil kvalitní ubytování a průběžně vytvářel výborné snídaně a večeře. Jídla bylo dost, dokonce i polévky na snídani, a nápoje všech druhů byly k dispozici v neomezeném množství.
Dne 8. 5. 2014 jsme zahájili prohlídkou chrámu Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě – srdci Novohradských hor. Provázela nás sestra Terezita z blízkého kláštera servitů v Nových Hradech. Po prohlídce někteří vyrazili směrem na Nové Hrady, cestou si prohlédli Horní Stropnici, Tereziino údolí. Jiní vyrazili na Kraví horu. Zde jsme vystoupili na rozhlednu a ve studeném větru jsme se rozhlédli do kraje. A potom jsme pokračovali do Benešova nad Černou.
Ač bylo chladno, nepršelo.Večer Honzík s Ivanem připravili pásmo monologů ze Cyrana z Bergeraku, které přednesli v dobových krojích. Následně se objevuje Mirek a Jiřík v parukách, které sklízejí zaslouženou pozornost. A společenský večer pokračuje při hudbě naší skupiny, kde hrají klávesy, housle a kytara.
Dne 9. 5. 2014 jsme vyrazili z Benešova, přeskotačili jsme přes Slepičí hory a sešli do Soběnova. Část turistů vyrazila odsud přímo do městečka Kaplice. Procházeli jsme půvabnou krajinou, mírně zvlněnou, úhledné domečky a statky, na pastvinách spokojené krávy. Kdo by čekal, že vrchol Slepice (865mnm.) bude skalnatý, že se půjde po hřebínku. A že nám dá zabrat! Občas se naskytly i rozhledy do kraje.To nejvyšší zde hora, Kohout (870 mnm.), již nebyla tak dramatická a rozhledy nebyly žádné.
Ze Soběnova jsme přejeli ke zřícenině Pořešín. Rozsáhlý upravený komplex měl jen jednu vadu: muzeum a turistické centrum bylo zavřeno. Kouzelné pohledy do údolí Malše. Někteří odsud pokračovali pěšky podél řeky do Kaplice a tvrdí, že to byl nejkrásnější trek z celého našeho putování. Romantická zákoutí, dramatické svahy, místy řetězy.
A nakonec jsme dojeli do Kaplice, jehož historické jádro jsme si se zájmem prohlédli. Odjezd byl v 17 hodin – do té doby bylo velmi krásně. V 17:01 začala průtrž mračen. Jeden z našich turistů zbloudil v uličkách městyse a přišel zmáčený až na kůži.
Dne 10. 5. 2014 jsme vyrazili do Svatého Jána nad Malší a odsud přes Římov do Doudleb. Autobus jel podle dopravních značek – zkratkou, nikde nebyl zákaz vjezdu. Akorát, že cesta byla označena jako cyklostezka. Sice asfaltová, ale uzoučková a rozbitá. Naštěstí jsme projeli.
Z malebného sv. Jána jsme vyrazili, mnozí přes zříceninu Velešín, do Římova. Zdejší památná Gurreho lípa se opravdu s každým z nás musela vyfotit. A každý z nás prošel alespoň část zdejší křížové cesty a dále jsme pokračovali do Doudleb.V tomto poklidném městečku právě probíhalo cvičení hasičů, které mnozí z nás chvilku sledovali, posílili jsme se ve zdejší hospůdce a vyrazili zpět do hotelu U Pralesa.
Den zde pokračoval společenským večerem, který zahájil pan vedoucí Jarda Michal povídáním o své firmě Pangeo, která organizuje opravdu jedinečné zájezdy po světě v tzv. hotelbusech. Své zajímavé vyprávění doplnil exkluzivními vlastními videi z africké divočiny. A potom pokračoval společenský večer ve zpěvech a tancích. I dnešní den nám počasí vydrželo.
Dne 11. 5. 2014 jsme přejeli do Českých Velenic. Zde se nám věnoval pan Kovář, který nás v místním muzeu seznámil s historií tohoto rozděleného města. A potom jsme přešli do rakouské části městečka – do Gmündu. Den nám trošku znepříjemnil déšť, takže prohlídka nebyla tak ideální jak jsme si představovali. A v pravé poledne jsme vyrazili za výrazného deště k našim domovům.
Každý podle svých sil a představ si užil několik nádherných dnů s dobrými lidmi po boku.
