Po delší době nás naše společná akce zavedla opět do oblasti Vsáckého Cábu. Po příjezdu do Vsetína nás přivítal déšť, který minutu od minuty sílil. V tomto dešti si někteří prohlédli centrum Vsetína, jiní se pomalu vydali rovnou na cestu, přičemž se mnozí po cestě ještě na chvíli někam před deštěm ukryli. Kolem zámku ve Vsetíně jsme vstoupili do hustých lesů nad Vsetínem a začali stoupat. Naštěstí až na kratší strmější úsek vedoucí rozbahněnou pěšinou vedly úvodní kilometry po asfaltové silnici, což mnozí z nás v tomto deštivém počasí jistě přivítali. Cesta vedla většinou lesem, jen místy se krajina rozevřela a nám se otevřely i nějaké ty výhledy do upršené okolní krajiny. Takto jsme došli až na rozcestí Putýrka, odkud nás čekal bahnitý úsek po louce a poté lesem, kde místy po pěšině tekl potok. Nakonec jsme však zdárně suchou nohou došli až k rozcestí Lopunice, kde se k nám, kteří jsme šli ze Vsetína pěšky, připojili ti, kteří se nechali autobusem vyvézt na Dušnou. Společně jsme pak opět po asfaltové silnici bez provotu došli vcelku pohodlně k horskému hotelu Vsacký Cáb. Dokonce nám po cestě i přestalo pršet…
Po občerstvení v tomto hotelu jsme se vydali na další cestu. Ta nás již klasickou širokou lesní cestou bez asfaltového povrchu dovedla pohodlným stoupáním na Ptáčnici, odkud jsme dále převážně lesem dospěli až k rozcestí nedaleko minirozhledny Búřov. K té si mnozí z nás i odskočili a díky přece jen o něco lepšímu počasí z ní měli i vcelku slušné výhledy na Radhošť i další okolní horské hřebeny. Od této rozhledničky jsme se vrátili kousek zpět na rozcestí a strměji sestoupili až do cíle naší cesty – portášské obce Valašská Bystřice, kde jsme náš výlet úspěšně ukočili.
Počasí nám sice úplně nepřálo, výhledů bylo málo, bahna místy více, ale i tak byl snad každý nakonec s tímto výletem v rámci daných možností spokojen.
