Podmračeného a velice chladného rána ti zdatnější z nás zahájili túru u autobusového stanoviště v Městě Albrechticích. Odtud jsme se vydali nejprve krátce po značce ulicí vedoucí podél řeky Opavice, zanedlouho jsme však narazili na naučnou stezku. Po ní jsme opustili obec a začali stoupat až na Poutní horu s kapličkou nacházející se kousek pod vrcholem. Barvy listí nám jasně signalizovaly, že je zde podzim. Po zdolání Poutní hory jsme pokračovali neznačenou, ale orientačně jasnou pěšinou nejprve krátce lesem a následně okrajem rozsáhlých luk, po níž jsme došli až na horní okraj České Vsi. Zde jsme se napojili na zeleně značenou trasu, která vedla chvíli po silnici takřka bez jakéhokoli provozu, aby z ní následně odbočila a strměji sestoupila do Holčovic. Na tomto úseku nastaly drobné komplikace, neboť značená trasa byla poškozena těžbou dřeva.
Z Holčovic pokračovali již takřka všichni (vyjma dvou jedinců, kteří zvolili vlastní variantu trasy míjející Holčovice) vzhůru do Horních Holčovic vstříc pobočce Psychiatrické léčebny Opava zaměřené na léčbu alkoholismu. Cestou k ní jsme mohli pozorovat i různé zástupce zvěře ve zdejší oboře – konkrétně šlo o daňky, lamy a muflony, ti, kteří si zvolili vlastní variantu míjející samotné centrum Holčovic, pak viděli divoká prasata, paovce hřivnaté a spoustu koz různého zbarvení. V jejím areálu jsme si prohlédli dřevěnou zvoničku a netrvalo to dlouho a dosáhli jsme odbočky vedoucí k nové rozhledně Na Skalce, která je věrnou kopií původní rozhledny na Smrku v Jizerských horách. Po krátkém výstupu k samotné rozhledně a zdolání jejich dřevěných schodů jsme se pokochali hezkým rozhledem, dokonce se místy klubalo i sluníčko a na obloze se objevila modrá barva. Kromě blízké půvabné okolní krajiny tvořené mozaikou luk a lesů jsme jasně identifikovali i Praděd.
Z rozhledny jsme se vrátili zpět k odbočce a pokračovali stále po modré značce. Nejprve převážně otevřenou krajinou, později lesy, kde byl průstup občas stížen stromy ležícími přes cestu. Takto jsme došli přes vrchol Ostrý a následně strmějším klesáním až k rozcestí zvanému Stará sjezdovka. Odtud někteří sešli již rovnou přes okraj Mnichova do Vrbna pod Pradědem, jiní si dnešní výlet ještě lehce prodloužili přes vyhlídkovou lokalitu zvanou Vyhlídka na Praděd a od ní došli nakonec z druhé strany rovněž do Vrbna pod Pradědem, kde jsme všichni u nádraží náš výlet konaný za chladného oblačného až polojasného dne úspěšně ukončili.
