Náš další a poslední zimní (dle kalendáře) výlet nás zavedl do oblasti nejvyšší hory Hrubého Jeseníku – Pradědu. Zatímco v nižších polohách se již o slovo hlásí jaro ři předjaří, po příjezdu na Ovčárnu se ocitáme v pravé nefalšované zimě se spoustou sněhu, teplotou lehce pod bodem mrazu a mlhou. Na Ovčárně jsme se rozdělili do několika skupin a každý se vydali tam, kam nás nohy (či běžky) táhly. Někteří „pěšáci“ se prošli jen na Praděd a zpět, bežkaři v hojném počtu navštívili Švýcárnu (a někteří dojeli až na Červenohorské sedlo) a překvapivě nemalá část pěšáků se vydala na hřebenový přechod kolem Petrových kamenů na Vysokou holi a Jelení studánka, odkud sestoupili přes Alfrédku do Karlova. Počasí bylo převážně mlžné s viditelností v řádu několika desítek metrů, ovšem občas se mlha na chvíli částečně rozplynula a hned získala zamrzlá krajina na kráse. Pěší pochod i na trase přes Jelení studánku byl pohodový, nikdo se příliš nebořil a všichni stihli do svého cíle trasy dojít tak, abychom mohli na čas odjet zpět ke svým domovům. I přes ne zcela ideální počasí se i tento výlet podařil a byl důstojnou tečkou za letošní náročnější „zimní sezónou“ našich společných výletů, během kterých mnozí z nás zdolali nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd i Hrubého Jeseníku.
