Naše letošní třetí a poslední společná vícedenní akce nás zavedla do Malých Karpat, které jsou spolu s na ně navazujícími Hainburskými vrchy tvoří nejjižnější část Západních Karpat.
První den byl hlavním cílem trasy Čachtický hrad. Někteří na něj došli z Nového Mesta nad Váhom pohodlnou a nenáročnou procházkou převážně listnatými lesy a výraznějším stoupáním k samotné monumentální zřícenině tohoto hradu. Ostatní se autobusem dovezli až pod samotný hrad do obce Čahtice a z něj následně vystoupali až na samotný hrad. Po jeho prohlídce někteří pokračovali dále na vyhlídkový vrchol Veľkého Plešivce s rozsáhlou horskou loukou (výhledy kvůli oparu nebyly z těch ideálních) a následně sešli do osady Korytnianské Kopanice (a odtud se část z nich buď pěšky nebo s využitím veřejné dopravy dostali do Čachtic, zbylí zde byli nabráni autobusem později), ovšem většina po prohlídce hradu sešla do samotné obce Čachtice, kde první výlet tohoto společného pobytu ukončila. Následně jsme se pak autobusem s krátkou zajížďkou do Korytnianských Kopanic přepravili na místo našeho ubytování do Harmonie, což je část města Modra.
Druhý den nás čekal nejprve dlouhý přejezd přes Pezinskou Babu do Plaveckého Podhradí. Odtud jsem se vydali na výstup na hlavní cíl tohoto výletu – Vápennou. Na výběr bylo hned několik variant – nejkratší přímý a strmý výstup přímo na vrchol, o něco delší a pozvolnější výstup přes ruiny Plaveckého hradu na sedlo Báborská, odkud střední varianta zamířilo přímo na Amonovu lúku. Ta delší na toto místo došla přes vrchol Jelenia hora. Z Amonovy lúky ty, kteří si vybrali střední a nejdelší trasu, čekal výstup na vrchol Klokoč a přes Mesačnú lúku po hřebeni až na vrchol Vápenné. Na tomto vrcholu mnozí z nás vylezli na zdejší „rozhlednu“ a pokochali se výhledy, které ovšem stejně jako první den kazil silný opar. Z tohoto hlavního cíle výletu pak všechny čekal strmější sestup lesem až na rozcestí pod Malou Vápennou a odtud buďto přímo nebo ještě po červené na následující rozcestí a až následující značenou trasou do cíle naší trasy – Sološnice. Jeden účastník výletu pak místo sestupu do Sološnice pokračoval dále po hřebeni, kdy si odskočil na druhý nejvyšší vrchol Malých Karpat Vápennou a kolem Zochovy chaty sešel přímo na místo našeho ubytování, kam se ostatní dopravili ze Sološnice autobusem.
Třetí den jsme si nejprve krátce prohlédli samotné historické centrum městečka Modra a následně se přesunuli k rozsáhlému hradu Červený kameň. I ten jsme si prohlédli a následně se buďto vydali na túru nebo se autobusem dovezli zpět k hotelu. Samotná turistická část zahrnovala nejprve bloudění mnohých v úvodu trasy (někteří se ocitli v místech, kam rozhodně dojít neplánovali, aby se ale nakonec zorientovali a napojili se na správnou trasu…). Nakonec ale ti, kdo se rozhodli kromě poznávání kulturních památek i pro turistiku, došli až na vrchol Kulka s další „rozhlednou“. Následujícím klíčovým bodem dnešních tras bylo rozcestí zvané Tri kopce. Odtud někteří sešli nejkratší cestou přímo na ubytování, jiní pokračovali dále na rozcestí Medvedia skala, kde došlo k dalšímu dělení. Část z nás sešla odtud rovnou na ubytování, zbývající část pak pokračovala k Zochově chatě. Odtud všichni zbývající vystoupali po louce podél sjezdovky k Tisovým skalám, kde následovalo další dělení. Část se odtud vydala již k ubytování přes vrchol Zámčisko, ostatní pokračovali dále po hřebeni až na vrchol Veľké homole, kde někteří i přes zákaz vstupu vystoupali na zdejší chátrající rozhlednu. A z tohoto vrcholu již všichni sešli k místu našeho ubytování.
Poslední den byl našim hlavním cílem vrchol Bradlo, kam jsme oproti původnímu plánu dojeli autobusem, nikoli došli pěšky z obce Brezová pod Bradlom. Na Bradle jsme si prohlédli mohutnou mohylu M. R. Štefánika a následně dvěmi možnými trasami došli zádumčivou podzimní krajinou bičovanou ledovým větrem přes několik menších obcí až do Myjavy, kde jsme tento výlet ukončili a vydali se na cestu autobusem zpět na Ostravsko.
Malé Karpaty mnohé z nás i přes svou menší absolutní nadmořskou výškou překvapily svou náročností, mnohde skalnatým terénem a absencí nějakého souvislého jednolitého hřebene. První dva dny nám počasí až na silný opar přálo, v sobotu bylo počasí většinou zamračené a spadlo i pár kapek a poslední den bylo převážně zamračeno a foukal ledový vítr. Tato akce byla celkově zaměřena především na návštěvu kulturních památek, kdy jsme navštívili během 4 dní 2 rozsáhlé zříceniny hradů, 1 hrad a jednu mohutnou mohylu na Bradle, z vrcholů jsme zdolali 3. nejvyšší vrchol Malých Karpat Vysokou či Veľkou homolu, vystoupali na 3 rozhledny, poznali zdejší rozsáhlé listnaté lesy a někteří se dokonce setkali i se zástupci zdejší zvířeny – muflony, jeleny či divokými prasaty.
